Svíčková Wellington

Recept je trochu náročnější na přípravu i finance, ale věřte, že pokud se vám podaří, budete za kuchařskou hvězdu.

Suroviny:
400 g hovězí svíčkové
listové těsto
žloutky na slepení těsta
šunka (parmská nebo pršut)
lžíce másla
čerstvé žampiony
hořčice
cibule
bylinky
sůl, pepř, olej

Postup na přípravu svíčkové Wellington

Svíčkovou necháme vcelku, osolíme a opepříme. Se solí ale opatrně, na svíčkovou budeme pokládat ještě šunku, která je také sama o sobě slaná.
Rozpálíme si pánev s olejem a svíčkovou opečme zprudka ze všech stran do zlatova, aby se nám pěkně zatáhla. Poté ji dáme stranou, necháme vychladnout a celou potřeme hořčicí.
Na pánvi si rozpustíme máslo, přidáme najemno nakrájenou cibuli a osmažíme ji dorůžova. Nasekané žampiony najemno nakrájené vložíme na cibulku, osolíme, opepříme, přidáme nasekané bylinky a houby zbavíme přebytečné vody. Takto vzniklou směs necháme vychladnout.
Na potravinovou folii rozložíme plátky šunky tak, aby pokryly celou svíčkovou. Na šunku rozmístíme směs z hub a nahoru dáme maso. Vše zabalíme do folie, utěsníme a vytvoříme pevný balíček, který na stranách zatočíme jako bonbon, a tím vše pěkně upevníme.
Balíček necháme asi 15 minut odpočinout v ledničce a mezitím si vyválíme listové těsto na tenkou vrstvu, tvar musí odpovídat velikosti balíčku s masem, který jsme si právě vytvořili.
Vybalíme masový balíček a položíme ho doprostřed těsta, okraje těsta namažeme rozšlehanými žloutky a zabalíme. Přebytečné konce odřízneme, všechny spoje i celý povrch namažeme žloutky.

Rýmovníkový sirup

Rýmovník je v současnosti asi nejšířenější a nejpoptávanější bylinou v českých domácnostech. Jeho léčivé účinky jsou totiž značné. Jak již sám název napovídá, pomáhá při rýmě, kdy stačí v průběhu dne přičichávat k jeho příjemně aromatickým listům. Oblíbený je však i rýmovníkový sirup proti kašli.

Suroviny:
30 čerstvých listů rýmovníku (molice)
1 citron
1 kg cukru

Postup na přípravu sirupu z rýmovníku

Asi 30 čerstvých listů rýmovníku zalijeme horkou vodou a přidáme citron nakrájený na plátky. Vše necháme dva nebo tři dny louhovat. Pak slijeme, přisypeme kilo cukru a svařujeme tak dlouho, až vznikne hustý sirup.
Hotový sirup se pak užívá buď na lžičku, nebo si jej můžeme přidat do čaje.

Uvedených 30 lístků se na první pohled může zdát hodně, někdo může dostat strach, že si sběrem tolika lístků svou rostlinku zcela zlikviduje. Rýmovník je ale rostlina, která roste velmi rychle a snadno se i množí. Nicméně doporučujeme pěstovat více rostlin a před dalším sběrem lístků jim dopřát dostatečný čas pro regeneraci.

Bazalka

Bazalka přišla do Evropy asi ve 12. století z tropických oblastí Asie a Afriky. Má stonky vysoké 20 až 40 cm a podélně oválné lístky, které se mohou používat čerstvé i sušené.

Pěstování

Bazalku je možno pěstovat všude, na zahradě, v balkónových truhlících, a dokonce i v květináči na okně. Je to jednoletá rostlina, která se vysévá každý rok v březnu až dubnu a potřebuje kyprou, jílovitou půdu a hodně slunce. Sklidit se musí krátce před plným květem – asi od července do září. Protože později má vysoký obsah éterických olejů.

Použití v kuchyni

Chutná ostře a aromaticky a zvláště letním zeleninám dává výbornou příchuť. Povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Bazalkou kořeníme rybí a rajčatové polévky, rajčatové omáčky, šťávy z různých masových pečení, okurkové a rajčatové saláty, míchaná vejce, sýrové omelety, pečené i vařené ryby, telecí, jehněčí i vepřové maso. Bazalku přidáváme i do mletého masa a kořeníme jí pečená i dušená kuřata. Bazalka se prakticky používá do všech zeleninových pokrmů, a to zejména z rajčat, ale i z červeného a bílého zelí. Kořeníme jí dále těstoviny, brambory i italskou pizzu.

Bazalka

Bazalku vkládáme do polévek a omáček až nakonec nebo položíme její lístečky, jako ve vybraných kuchyních, jenom na povrch, takže je pak můžeme s polévkou či omáčkou promíchat nebo sníst zvlášť.

Pravidlo, které platí pro kořenění všemi druhy bylinek:
Základní chuť pokrmu, jejž kořeníme a doplňujeme zelenými bylinkami, nesmí být intenzivní, aby se mohlo v pokrmu prosadit aróma a chuť bylinek.
V některých případech lez bylinky i rozmixovat v mixéru a bylinné pyré pak rozmíchat v hotové omáčce.

Bazalková pomazánka

Recept na bazalkovou pomazánku, která je výborná jako základ pro jednohubky se sýrem nebo s rajčaty. Příprava je velice rychlá a jednoduchá.

Suroviny:
200 g tradičního pomazánkového másla
1 svazek bazalky
1 stroužek česneku
2 lžíce bílého jogurtu
2 lžíce olivového oleje
kapka citronové šťávy
sůl a pepř

Postup na přípravu bazalkové pomazánky

Olej, jogurt, oloupaný česnek a bazalku rozmixujeme na hladké pyré. Utřeme spolu s pomazánkovým máslem a dochutíme solí, pepřem a trochou citronové šťávy. Dobrou chuť.

Tymián

Tuto bylinku oceňovali již Egypťané, Řekové a Římané. Od těch ji přinesli do střední Evropy přes Alpy benediktinští mniši.

Tymián roste do výše 20 až 40 centimetrů. Má slabé krátké větvičky s bílými chloupky, je velice podobný běžné mateřídoušce, neboť je ze stejného rodu. Ke kořenění používáme lístky i kvítky. V květináči na okně se tymiánu daří jen tehdy, jestliže je na velmi světlém, slunném a vzdušném místě. Lépe se mu daří v truhlíku na balkóně nebo na verandě a přirozeně v zahradě.

Tymián má celou řadu léčivých účinků, působí proti nadýmání, mírní kašel, pomáhá při bolesti v krku. Je vynikajícím dezinfekčním prostředkem pro plíce, a obecně má protizánětlivé účinky. Pomáhá tak i při infekcích močových cest a močového měchýře. Tymián zvyšuje také přirozenou odolnost organismu tím, že stimuluje produkci bílých krvinek.

Tymián v kuchyni

Tak jako vyslovujeme jedním dechem petrželka a pažitka, dá se mluvit jedním dechem o majoránce a tymiánu. Tymián je stejně oblíbeným kořením do uzenin, k vepřovým a skopovým pečením, ke zvěřině, do paštik, k houbám, do zeleninových polévek, k novým bramborům, ale také třeba do tvarohu. Špetka tymiánu patří také k pečené rybě, do omelet, do sýrových pokrmů, drůbežích ragú, k játrům a do telecího masa.

tymian

Tymián oživuje všechny bylinkové omáčky a polévky, játrové knedlíčky, šťávy k pečením, bramborový salát a čočkové, fazolové a hrachové polévky. Do salátové mísy a k jemným zeleninám se však tymián nehodí, protože potlačuje ostatní aróma.

Medvědí česnek se vrací do českých kuchyní

Podobnou renesanci jako Echinacea zažívá v dnešní době také medvědí česnek (aliium ursinum). Ten na rozdíl od severoamerické rostliny můžeme běžně potkat i v českých lesích. Ale podobně jako Echinacea v sobě uchovává mohutné léčivé síly a vypráví se, že jej medvědi vyhledávají po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev, proto také označení medvědí česnek.

Kde roste medvědí česnek

Medvědí česnek roste v našich lesích prakticky napříč celou republikou. Má rád polostín a spíše vlhčí kyselejší a na živiny bohatou půdu. Jedná se o jarní bylinu, a proto se sběr listů doporučuje ještě před květem, který začíná již v polovině května. Cibulky však můžeme sbírat až na podzim nebo koncem léta.

Mladé listy, které si proráží cestu na sluneční svit koncem února, velmi nápadně připomínají listy konvalinky, s tou si je však nepleťte, na rozdíl od medvědího česneku je totiž konvalinka jedovatá. Při sběru listů tak pozorujte, zda cítíte typickou česnekovou vůni, ta vám bezpečně prozradí, že sbíráte správnou bylinu.

Česnek medvědí

Léčivé účinky česneku medvědího

Česnek medvědí má v podstatě všechny kladné vlastnosti běžného česneku, který běžně v naší kuchyni využíváme. Jen je prý ještě mnohem léčivější. Proto je zvláště vhodný pro jarní omlazovací kúry na odstranění škodlivých látek z těla, snižuje krevní tlak, léčí i kožní problémy, poruchy spánku, zažívací problémy a další neduhy, třeba slábnoucí paměť.

Chutná a voní jako česnek, ale po jeho konzumaci nejste po česneku cítit.

Léčivých látek obsahuje medvědí česnek celou řadu, v prvé řadě musíme zmínit vitamín C, kterého obsahu poměrně velké množství (na 100 g je to 150 mg). Další významnou látkou je allicin, což je známé přírodní antibiotikum obsažené také v klasickém česneku nebo cibuli. Allicin nám pomáhá při chřipce, nachlazení nebo angíně.

Recepty z medvědího česneku

Na jednotlivé konkrétní recepty se zaměříme v našich některých dalších příspěvcích, nyní jsme si dali za cíl vám medvědí česnek představit a upozornit na jeho přednosti. Nicméně již nyní prozradíme, že rostlina má největší léčivý efekt především v syrovém stavu. Mladé listy medvědího česneku tak můžeme používat například místo pažitky nebo petržele. Drobně nakrájené je dáváme na chléb s máslem, jemně posekané používáme jako koření do polévek, sypeme jimi brambory a podobná jídla. Cibulky zase můžeme používat běžně místo klasického česneku kuchyňského.

Bylinkový čaj se zázvorem a ovocem proti nachlazení

V letošní zimě jsme si sice velkých mrazů zatím příliš neužili (pro většinu z nás naštěstí), ale i střídání teplot klade vysoké nároky na odolnost našeho organismu. To pak nakupujeme nejrůznější hotové nápoje, které ovšem nemusí být žádnou delikatesou. Připravíme si proto bylinkový čaj proti nachlazení sami a podle vlastní chuti.

Suroviny:
800 ml vody
4 sáčky libovolného bylinkového čaje (dle chuti, např. Pickwick Herbalis Nachlazení)
3 lžíce medu
3 kolečka pomeranče
2 kolečka citrónu
zázvor (kolik kdo snese, čím více, tím lépe, minimálně cca 3 cm)

Postup na přípravu čaje proti nachlazení

Jak je vidět již z potřebných surovin, budeme připravovat rovnou plný džbánek čaje. Pozor u citrusových plodů – ty nesmí být chemicky ošetřené, nebo musí mít alespoň okrájenou kůru.
Sáčky s čajem vložíme do džbánku, přidáme nadrobno nakrájený (nebo nastrouhaný) zázvor, kolečka pomeranče a zalijeme vařící vodou. Džbánek zakryjeme a necháme asi 10 minut louhovat. Poté sáčky s čajem vyndáme a přidáme med a kolečka citrónu. Samozřejmě pijeme ještě teplé.